Porta 87
Plzeň 1.-4.7.
Do splašenejch koní už zase lovci střílí,
ulicí je ženou dolů k ohradám,
zítra jako vloni, hra je pro ně dohraná,
bujný hlavy skloní někam do trávy.
Krá, až si kabát změní,
krá, bílé vrány odletí,
krá, v jantarový zemi
přistanou v jiném století….
(Pavel Žalman Lohonka: Jantarová země)
JEDEME OD ÚTERÝ DO SOBOTY * 100 KAPEL NA PORTĚ * KLASICKÁ HUDBA * MIKROFÓRUM VYSÍLÁ Z VÝSTAVIŠTĚ * S CENZORY UŽ ZASE PŘITUHUJE.
Porta 87. Už je to kolos. 30 000 diváků. * Roste zájem médií. A ovšem i zájem mocných.
Je Porta a je stále v Plzni. Zase o něco rozlehlejší, ale počasí tentokrát příliš nepřeje. První čtyři červencové dny 1987 se kromě střídavých přeháněk přežene přes areál silná bouřka, která přinese tolik vody, že pořadatelé, kteří chystají Lochotín na večer a mají sebou kanoe (pro šťouraly: jedou hned po Portě vodu), sjeli Lochotín odshora dolů.
Na Portu bylo oficiálně pozváno 100 kapel! Z nich už ve čtvrtek bylo osmdesát na místě, to znamenalo pět set účinkujících. Do soboty se očekávalo ještě 120 dalších. Kapely vystupovaly na osmi scénách a od úterního večera, kdy se natáčela živá deska, až po sobotní Dvoranu na Lochotíně, proběhlo 73 pořadů. Ty uvádělo 11 spíkrů, nepočítaje v to muzikanty, kteří si průvodce vystoupením dělali sami. O chod Porty se staralo 560 pořadatelů, včetně štábu, redakce Portýra a techniky.
Na Portě je tentokrát živo už od úterý. To se natáčí živá deska pro Supraphon a naopak v pátek probíhá křest desky, která se natočila na Portě loni. Programy začínají většinou v 9 hodin ráno a končí s půlnocí na Lochotíně. Porta se zase dramaturgicky více a více rozevírá. Objevují se zajímavé sestavy. Například poprvé se na společném pódiu představí Žalman a spol. a Hradišťan. Dnes samozřejmost; tenkrát poprvé. Všechny žánry mají svoje komponované pořady a recitály. Jasan Bonuš opět vede v Pekle country bál s tanečními skupinami za doprovodu skupin Blanket, Newyjou a Uhlák. Z jednotlivých regionů přijíždějí kromě postupujících i další kapely, které byly pozvány mimo soutěž a mimo hlavní programy. Společně tvoří „krajové“ programy. Západočeši, Jihočeši, Moraváci… Z jižních Čech přijíždí nejvíc folku, Morava dodá hlavně trampské kapely a první výhonky folkrocku a domácí dominují v bluegrassu.
I žánry odjinud mají na Portě svoje místo. V pavilonu „R“ probíhá program Klasika na Portě za účasti Jiřího Hoška, Lubomíra Brabce a dalších. Ulrychovi se představují s pořadem Nikola Šuhaj. Diskotéku z oblasti country tu má Robert Křesťan. Co je to blues, Zfolkovaná poezie. Opět Písničky z divadýlek: Stropnický – Jiráň, Vladimír Kratina, Jiří Schmitzer, Ondřej Pavelka, Miki Jelínek a další. Prostě na Portu se sjíždějí vážní muzikanti, divadelníci, folkloristé a další hosté z jiných hudebních i nehudebních oblastí. Ale to hlavní je stále folková, trampská a country muzika. Z nejdůležitějších se tu objevují Brontosauři, Kamelot, Hop trop, Nezmaři, Paleček s Janíkem, Poutníci, Stopa, Ivo Jahelka, Slávek Janoušek. A samozřejmě kapely, které se probojovaly v interpretační soutěži i účastníci autorské soutěže. Autorská se také odehrává na Lochotíně. Soutěže probíhají bez rozlišení a rozdělení na žánry. Zatím.
Poblíž hlavní brány je nově otevřen pavilon „F“. Každý den od 16 hodin se odtud živě vysílá Mikrofórum Československého rozhlasu a v sobotu dopoledne se (už taky živě) vysílá pořad Radioporta. Je akreditováno značné množství novinářů. Přijíždí několik zpravodajských štábů včetně televizních. Porta je v tomto roce v médiích už významně reflektována.
Ve společnosti začíná být cítit mírné uvolnění, hlásí se perestrojka a glasnosť. Tady na Portě jsou tendence spíše opačné. Je to taková věčná přetlačovaná mezi snahou dramaturgie a štábu dostat na festival ty nejzajímavější a z hlediska režimu ty nejkontroverznější osoby. Bdělí cenzoři stále ještě drží ruku na kohoutcích. Tento rok nemůže vystoupit ani vloni zakázaný Vláďa Merta ani Jarek Nohavica. Karel Plíhal, který byl na Portu pozván, přijede jako návštěvník a na otázku redaktora Portýra proč nevystupuje, odpovídá velice stručně: – Karle, proč nevystupuješ na Portě? – Protože tady nevystupují i jiní. – Poskytneš rozhovor pro Portýra? – Ne. – Můžeme to zveřejnit? – Ano.
Na Portě funguje vedle poroty a jejího udílení cen už docela propracovaná anketa diváků. Anketní lístky se rozdávají zároveň se vstupenkou. Tým dobrovolníků pak výsledky zpracuje. V autorské soutěži nejvíc zaujaly publikum hoptropácká Jonatán a Křesťanova Napsal jsem jméno svý na zdi. V interpretační soutěži drtivě vítězí skupina Barel rock následovaná Fleretem a Kamelotem.
V hlasování o osobnost Porty vítězí Jaroslav Samson Lenk před Ivošem Jahelkou a Mirkem Kováříkem. Do výsledků divácké ankety se ale promítne i protestní hlasování publika; silně bodují osobnosti, které tento rok na Portě nevystupují: Jarek Nohavica, Karel Plíhal a Vladimír Merta. Něco nového jsme vymysleli, zkusili a povedlo se: v závěrečném večeru, kdy se hlediště rozzářilo tisíci svíček, se po blocích vítězů a hostů poprvé přešlo na společné zpívání. Vybral jsem dvacítku písní, které za dvacet let už díky Portě zlidověly a společně s třiceti tisíci hlasy z publika je zpívali jejich autoři a interpreti. Zvukaři a osvětlovači se trochu zapotili, když se na levé a pravé straně scény střídaly kapely po písničce. Podařilo se. Diváci se rozjížděli zase na rok nabití hudebním zázrakem jménem Porta.
VÝSLEDKY
INTERPRETAČNÍ PORTY
Barel Rock (Žďár nad Sázavou)
Blanket (Praha)
Cop (Plzeň)
Fleret (Vizovice)
Kamelot (Brno)
ZVLÁŠTNÍ OCENĚNÍ POROTY
Duo Potemník (Kdyně)
Damijan (Olomouc)
Hana Černohorská (HB Stop)
Jiří Böhm (Bárka)
AUTORSKÉ PORTY
Robert Křesťan – Napsal jsem jméno své na zdi
Jaroslav Samson Lenk, Ladislav Huberťák Kučera a Jaromír Šroub Vondra – Jonatan
DIVÁCKÉ HLASOVÁNÍ
Skupina: Barel rock Žďár nad Sázavou
Píseň: Robert Křesťan – Napsal jsem jméno svý na zdi
Osobnost Porty: Jaroslav Samson Lenk
Vodácký prvosjezd amfiteátru Lochotín. Pochybuji, že to od té doby někdo zopakoval. Foto Jan Šilpoch.
Režisér lochotínských koncertů Pepa Plšek je autorem sloganu „Hudba je lék a Porta je nejlepší apatyka.“ Spolu s ním člen týmu osvětlovačů Petr Ježek. Foto Jiří Hampl.
Nejen folkem živ jest člověk. Na Lochotíně se představila také čtveřice kontrabasistů Basseti boemi a sklidila frenetický úspěch. Foto Jiří Hampl.
Tenkrát ještě nebyly mobily. Na plotě tábořiště si lidé nechávali vzkazy. Hledali se, domlouvali, kam půjdou odpoledne, inzerovali a seznamovali se. Foto archiv.
Něco statistiky: Finále porty proběhlo na sedmi scénách v 73 pořadech. Sto kapel nebo písničkářů, soutěžících i hostujících, uvádělo celkem 11 spíkrů.