Porta 86
Plzeň 2.-5.7.
Sláva tobě Praho matko blahoslavená
v průsečíku dávných cest jantaru stavěná
v pozůstatcích vlhkých vůní cítíš keltská opida
v žaláři národů spíš – čekáš co ti Vídeň dovolí a dá
Temná zákoutí Týnského chrámu – Praha husitská
alchymií věků dýcháš rudolfínská magická
pootevřenými veřejemi Evropy řve své sny sprostá Praha nevěstek
Praha dobývaná pleněná sama v sobě dusí vztek
Město šibenic a pánů čekajících frontu na kata
plná jezuitů sbíráš síly – přijde odplata ….
(Vladimír Merta: Praha magická)
MERTA POPRVÉ NA PORTĚ * POLITICKÁ DUSNA * DVOJALBUM 20 LET PORTY * ŽIVO NA OBOU TÁBOŘIŠTÍCH
Kdo by to byl řekl, že se Porta, valená od města k městu, dožije 20 let v takové síle. Ta síla ale naháněla hrůzu soudruhům a tak přibývalo dozorů, příkazů, výhrůžek a zákazů…
Za krásného horkého počasí proběhl dvacátý ročník Porty. V zákulisí už tak příjemně nebylo. Zatímco společnost se pomalu probouzí, přicházejí náznaky “glasnosti“ a atmosféra se uvolňuje, na Portu naopak doléhají tvrdé tlaky. Odchází pracovník SSM a předseda štábu Milan Rambousek, nahrazují ho lidé, kteří už zdaleka nemají k Portě takový vztah. Jde jim spíš o to, aby vše probíhalo bez ideologických problémů. Kritici ze strany plzeňských politických orgánů se nechávají každý rok slyšet. Tak velká a úspěšná akce už se ale nedá zastavit. Navíc i svazákům přináší body, nebo si to aspoň myslí. Lidé a především muzikanti ale tuší, že za úspěchem Porty jsou pracovití lidé „od muziky“ ve štábu. A že SSM tvoří hlavičku, protože bez nějakého ROH nebo SSM se tehdy nesmělo pořádat vůbec nic. Odpovědnost svazáků vůči stranickým orgánům je nebetyčná. Ještě horší stav je na plzeňském Národním výboru, kde odbor kultury pečlivě hlídá všechny detaily dramaturgie a texty skupin. Všechno se několikrát kontroluje a hodně se zakazuje. Stejně jako v minulém roce jsem jako dramaturg do širšího výběru navrhl Jarka Nohavicu, ovšem ani tentokrát to neprošlo. Naopak překvapivě mi prošel Vláďa Merta a další nové tváře. Mezi zpívajícími herci je Markem Ebenem uveden Jirka Schmitzer, duo Jiráň – Stropnický a další. Bohužel se festivalu už neúčastní karlovarská skupina Čp.8, protože její lídr a talentovaný autor Jára Ježek umírá v prosinci 1985 na zákeřnou nemoc. [5 ]
Po roce (!) Supraphon přiváží do Plzně hotové album z nahrávek ročníku 1985. Tentokrát se natáčí Porta 1986 přímo na úvodním koncertu festivalu, deska však doputuje do Plzně zase až za rok. Ale podařila se jiná lahůdka: stihli jsme se zvukařem Petrem Beneschem připravit a u Supraphonu vydat jubilejní dvojalbum 20 let Porty. Obsahovalo průřez dvacetiletím festivalu.
Plakátová vzpomínka na minulé cestování festivalu. Autor Jeňýk Pacák.
Z koncertu v Pekle se opět vysílá Radioporta a Mikrofórum přidává koncertní živé vysílání s dávnými legendami Porty – vystupují Blátotlačky, Krajánci (což je název nuceně přejmenované skupiny Taxmeni), Termiti Ladislava Huberťáka Kučery, Verumka, Stopa a Studio PF.
Znovu přijíždí ruská písničkářka Žanna Bičevská. Na Portě vystupuje se Spirituál kvintetem. Sama zpívá lidovky a spirituály. Portýru poskytla rozhovor. V něm zdůrazňuje, že považuje za chybu, že na Portě nehraje Jarek Nohavica. Rozhovor v Portýru vyšel, cenzura nestíhala. Dalšími zahraničními účastníky je nizozemská skupina Country Trash, opět bluegrass, ze západu Evropy a polská kapela Country Road.
Tábořiště jak na stadionu Potravin, tak na loukách u Lochotína se stále více plní a rozšiřují. Problémem začíná být nedostatečné hygienické zázemí na tábořištích. Lidé se ovšem radují a baví celou noc, zpívají a shlukují se kolem sejšnujících muzikantů.
Místní štáb zajišťuje několik armádních kuchyní, v nichž se vaří guláš za 5 Kč. I ceny jsou stále ještě velmi nízké. Festivalová vstupenka stojí 15 Kčs na Lochotín a 10 Kčs na celý den na Výstavišti.
Přijíždějí Vladimír Merta, Spirituál kvintet, Brontosauři, bratři Ebenové, Poutníci, Wabi Daněk, Nerez, Slávek Janoušek, Ivo Jahelka, Paleček-Janík, Nezmaři, Stopa, bratislavské Lojzo, Žalman a Javory. Na jednotlivých scénách se objevují nové pořady: Písničkáři, Hudci z Moravy, Odpoledne v modré trávě, Písničky z divadýlek a další. Hraje se tu blues, spirituály i divadlo. Zatímco Jirka Černý nabízí diskotéku folkovou, Robert Křesťan přichází s novinkami světové country.
Na scéně u Sudu jsou pod dohledem místního znalce a organizátora Jaroslava Studeného hojně zastoupeny západočeské kapely. Je jich tu deset a to i takových, které do celostátního finále Porty (myšleno soutěže) nepostoupily. A v soutěži na sebe nejvíc upozorňují kapely Falton a EFS.
Na Portě přibývá diváků a jako na všech velkých akcích se začínají objevovat i lidé, pro které je muzika spíše kulisou k pobývání a k pivu a kteří se nehodlají přizpůsobit většinovému publiku. Objevují se rozhorlené hlasy od trampského publika. Porta se jim zdá už příliš rozsáhlá a pro trampskou píseň už tam není dost prostoru.
Orgány KSČ a SSM jednají o Portě. Není přizván nikdo ze štábu Porty. Ví se jen, že je tam velmi dusno. Hysterie politických orgánů se zřejmě zvyšuje s přicházejícím Gorbačovem. Hlavním tématem je „nespokojenost s dramaturgií“, která později vyústí ve výměnu osoby dramaturga. Soudruhům není úplně jasné, kam by se Porta měla ubírat. Objevují se třeba názory, že kapely z Porty by měly více hrát na Festivalu politické písně. Jiní jejich kolegové to vyvracejí. Nejsou úplně zajedno. Shodují se však v permanentní kontrole všech textů a nezávadného oblečení a chování účinkujících.
Do dramaturgické skupiny, kterou jsem vedl a kde byli znalci jednotlivých hudebních žánrů, náhle jmenoval západočeský Krajský národní výbor dva členy, tedy spíše dozory. Zvláštní bylo, že se zasedání dramaturgické skupiny nikdy nezúčastnili. Byl to zase jen buď alibistický přístup, nebo nedotažená kontrola z vyšších míst. Odbor kultury NV města Plzně požaduje kromě textů písní amatérských skupin (profesionálové jsou z toho vyjmuti, protože jsou pod kontrolou svých krajských agentur, které je zřizují) nejenom schvalování všech textů hudebních skupin, ale i schvalování všech promluv a textů moderátorů a konferenciérů. Snad si tam později někdo uvědomil absurditu tohoto požadavku, protože nebyl ve skutečnosti nikdy realizován. Některé ty zákazy díky rozlehlosti a nepřehlednosti festivalu se daly obejít. A taky se obcházely. Často jsme to riskovali. V předchozích letech jsme stále hlídali, aby nám Portu nezakázali. Zkušeností se zakázanými festivaly jsem měl já osobně docela dost. Ale teď už nám nešlo tolik o samotnou Portu, ale o to, co se na ní říká a zpívá.
VÝSLEDKY
INTERPRETAČNÍ PORTY
Barel Rock (Brno)
Ozvěna (Brno)
Točkolotoč (Svitavy)
Povijan (Svitavy)
Katalog (Chlumec)
Ucho (Vyškov)
Kos – Lysáček (Gottwaldov)
ČESTNÁ UZNÁNÍ POROTY
Kliďánko (Náchod)
Bosá pointa (Brno)
AUTORSKÉ PORTY
Miki Ryvola – Co zbejvá
Petr Rímský – Blues o hvězdě
Vlasta Redl – Letiště
Ivan Huvar a Roman Venclovský (FT Prim) – Ptačí song
DIVÁCKÉ HLASOVÁNÍ
Skupina: Ucho
Píseň: Nezralé maliny – Kapitán Kid
Osobnost Porty 86: Kapitán Kid
ZLATÉ PORTY
Josef Mlok Grim
Hop trop
Pavel Žalman Lohonka
Vladimír Merta
Jaroslav Daniel Navrátil
Václav Souček
K jubileu festivalu vyšlo dvojalbum 20 let Porty a přímo při koncertech se distribuovalo. Foto Jiří Hampl.
Další zahraniční host přijel z Nizozemí: bluegrassová formace Country Trash. Foto archiv.
Zaplňovaly se nejen amfiteátry, ale i tábořiště. Na stadionu TJ Potraviny i na loukách u Lochotína bylo využito každé volné místo. Foto archiv.
