Porta 79
Olomouc 5.-8.7.
Jó, holka, hoď se aspoň trochu do gala,
já zavřu dneska dřív krám,
všude jsou pentle a samá paráda,
je přece česačů bavlny bál.
Dneska je česačů bavlny bál,
dneska je česačů bavlny bál,
zaplatím za dva a půjdu dál,
dneska je česačů bavlny bál.
(Vojta Kiďák Tomáško: Česačů bavlny bál)
NA HANÉ POTŘETÍ * PORTFOLIO CEN SE ROZŠIŘUJE: MALÉ A ZELENÉ PORTY. A TAKY ZLATÉ * NADĚJE NA VĚTŠÍ SPORTOVNÍ HALU ZA ROK
Autorské finále v sále armádního domu (a otevřenými okny i na přilehlém nádvoří) * Lokálka a Cop miláčky publika * Podaří se mi ukecat Wabiho Daňka, aby přijel a Porta se stává začátkem jeho sólové kariéry
I napotřetí v roce 1979 je Porta přijata v Olomouci vlídně. Je zvláštní vnímat, jak se věci mění: vždyť ještě v roce 1973 byl tady v regionu zakázán folkový festival, který se měl konat v Náměšti na Hané a jediné, co po něm zbylo, byla Hutkova festivalová hymna Náměšť a vzpomínka nás, co jsme po letech hledali nové místo pro Zahradu.
Jeden trik se mi v tomto roce povede. Tedy spíš mojí ženě Hance. Wabi Daněk už nemá ve Zlíně žádnou kapelu, a vypadá to, že s muzikou definitivně skončil. Nakonec se nám podaří ho ukecat, aby do Olomouce přijel a zahrál sám. Tak vlastně začala jeho písničkářská kariéra.
Na nejvyšší ocenění si v roce 1979 sáhnou AG Flek, Lokálka, Falešní hráči, Bobři, Studio PF, Topas a Skupina bratří Ebenů. A to se ještě udělují tak zvané „malé porty“ a „zelené porty“ pro objevy ročníku. Lidí přijede zase víc, židle se shánějí po celém městě, další diváci sedí na zemi nebo na zábradlí a ti, co se už opravdu nevešli, poslouchají aspoň na chodníku za otevřenými okny. Je jasné, že s tím musíme něco udělat. A daří se získat příslib pro příští rok, že se postěhujeme do nové dvojnásobně větší haly.
Nakonec stejně bylo všechno jinak. [6]
Věci vždycky končily tak nějak do neurčita. Ono se vlastně nic nezakazovalo. Vždycky se objevily nějaké zástupné důvody, proč to nejde, nemůže být nadále v tomhle městě. Třeba že se v příštím roce bude rekonstruovat kulturák. Ve skutečnosti se to nelíbilo soudruhům na OV KSČ, nějaká soudružka se pohoršila, divně vypadaj ti diváci, a muzikanti maj emérický názvy, následoval krátký telefonát na národní výbor nebo do kulturního domu: Soudruzi, zastavte to! Normálním úředníkům to bylo trapné, když to sdělovali portovním organizátorům, přitom nesměli říkat, že strana zakázala. Tak vymýšleli často pitoreskní důvody. A ještě hůř na tom byli Svazáci, ti přímo pod knutou stranických výborů. A to i ti nejvyšší, jako předseda českého výboru SSM Miroslav Šlouf, když musel na příkaz z KSČ zařídit, aby Jarek Nohavica nevystoupil v Plzni na Portě, a osobně ho naložit do zpátečního vlaku.
Konec Porty na Hané nám byl zdůvodněn tak, že olomoucký výbor SSM má po prázdninách okresní svazáckou konferenci a musí na přípravu vrhnout všechny své síly. Místní části štábu svazáci ovšem jen předsedali, všechnu „domácí“ práci odvedli muzikanti a příznivci. Funkcionář SSM pak přišel zkontrolovat, jestli znak SSM visí na jevišti na správně důležitém místě.
PORTA 79 – VÝSLEDKY
INTERPRETAČNÍ PORTY
AG Flek (Gottwaldov)
Lokálka (Hradec Králové)
Falešní hráči (Olomouc)
Bobři (České Budějovice)
Studio PF (Česká Lípa)
Topas (Pardubice)
Skupina bratří Ebenů (Praha)
MALÉ PORTY
Panenky (České Budějovice)
Duha (Mirošovice)
Heuréka (Praha)
Prozatím (Praha)
Gorgony (Ústí nad Labem)
ZELENÉ PORTY
Rackové (Roudnice)
Entuziasté (Přerov)
Cop (Plzeň)
Cestáři (Praha)
Úsvit (Hradec Králové)
Máci (Kladno)
ČESTNÉ UZNÁNÍ
Jaroslav Buxa (Bluegrass Nova)
Blanka Táborská (AG Flek)
Ivo Viktorin a Karel Markytán (AG Flek)
Viktor Polívka (Dostavník)
AUTORSKÉ PORTY
Ivana Proschová – Šťastné dětství
Vojta Kiďák Tomáško – Motýlí křídla
Radovan Píša a Jan Slabý – Krásy kamarád
ZLATÉ PORTY
Wabi Daněk
Miloslav Jakub Langer
Michal Jupp Konečný
Spirituál Kvintet
Mladý písničkář Stanislav Wabi Daněk. Brzy po úspěchu na Portě ve Svitavách se mu skupina Rosa rozpadla a dalo nám hodně přemlouvání, když jsem ho o pár let později zval, aby přijel na Portu do Olomouce sám s kytarou.
AG Flek. Pepa Šobáň, Blanka Táborská, Ivo Viktorin, Karel Markytán. Jméno banjisty už si nevybavuji, na dalších koncertešch už se neobjevoval.
Ivoš a Blanka.
Roháči z Lokte nad Ohří.
Úsvit Hradec Králové – oceněný zelenou portou.
Všichni muzikanti tradičně kolem pódia. A trochu jsme si měli připadat jako v lese.
Velké finále. My všichni umíme!
Všechny fotografie z ročníku 1979 Jiří Hampl.
